Představte si poradu: „Na konfigurátor budeme potřebovat podklady.“ Někdo otevře složku Ceníky a v ní čeká pět souborů, z nichž dva se jmenují „final“.
Podklady pro produktový konfigurátor jsou čtyři: ceník, seznam variant a rozměrů, pravidla, co se s čím nedá kombinovat, a fotky nebo výkresy. K nim patří jedno rozhodnutí, kam má hotová poptávka jít. Všechno stačí v podobě, v jaké to máte dnes. Uklizení podkladů je součástí implementace, ne domácí úkol před ní.
U každého podkladu níže najdete, co v něm má být, v jaké formě stačí a co s ním, když ho máte jen v hlavě.
Ceník, podle kterého opravdu počítáte
Ceník je nejlepší zdroj pravidel, jaký máte. Excel úplně stačí, PDF nebo export z výrobního programu také. Důležitější než formát je, aby to byl ten ceník, podle kterého obchodník opravdu počítá nabídky.
Na první schůzce pomůže, když umíte říct:
- Která verze platí. Pokud se ceny liší podle prodejce nebo regionu, stačí to říct, slučovat to není potřeba.
- Z čeho se cena skládá. Základ podle rozměru, příplatky za barvu a doplňky, montáž a doprava.
- Kde jsou minima a zaokrouhlení. Například minimální cena montáže nebo zaokrouhlení rozměru nahoru na celé pole.
A co když cenu skládá obchodník u každé nabídky znovu? Pak jsou podkladem jeho tři poslední nabídky. Projdeme je spolu krok za krokem a z toho, jak počítal, vznikne cenový výpočet. Jde to rychleji, než to zní, a obchodník se přitom obvykle poprvé dozví, kolik pravidel vlastně zná.
Varianty a rozměry od–do
Z tohoto seznamu vznikají volby, ze kterých si zákazník v konfigurátoru vybírá. Patří do něj:
- Modely nebo modelové řady, tak jak je prodáváte.
- Rozměry od–do a krok. Nejmenší a největší šířka, výška nebo délka a jestli se dají zadat na centimetry, nebo jen v pevných velikostech.
- Barvy a materiály pod jmény, kterým rozumí zákazník. Antracitová, ne kód z katalogu dodavatele.
- Doplňky a u každého to, ke kterým modelům patří.
Nemusí to být jedna pěkná tabulka. Kousek v katalogu, kousek v ceníku a zbytek v e-mailech je běžný stav. Pokud je modelových řad hodně, začíná se jednou, tou, kterou prodáváte nejčastěji.
Pravidla: co se s čím nedá
Tohle je podklad, který nejčastěji nikde zapsaný není. Žije v poznámkách typu „pozor, nad 4 m jiný nosník“ a v hlavě technika, který je umí bez přemýšlení.
Každé pravidlo se dá zapsat jednou větou ve tvaru „Když…, tak…“. Dva příklady z konfigurátorů treede:
- Veranda: Když je klasická skleněná veranda širší než 4 m, přibude mezi rohy sloupek.
- Plot: Když je hliníkový plot vyšší než 1,5 m nebo má posuvnou bránu, sloupky jsou z profilu 80 mm místo 60 mm.
U každého pravidla pomůže jedna poznámka navíc: jestli jde o tvrdé pravidlo, nebo o doporučení. Tvrdé pravidlo znamená, že se to nedá vyrobit, a konfigurátor takovou kombinaci vůbec nenabídne. Doporučení znamená, že se to dá, ale neděláte to rádi. Pak může konfigurátor kombinaci povolit a zákazníka na ni upozornit.
Pokud pravidla zná jen technik, podkladem je rozhovor s ním. Zeptáme se ho, co zákazníkům nejčastěji rozmlouvá a proč. Z odpovědí vznikne většina seznamu.
Fotky, výkresy a vzorky barev
Podle nich se ladí vzhled 3D modelu. Pomůže cokoli z tohoto seznamu:
- Fotky hotových realizací z více stran, i ty, které byste do katalogu nedali.
- Výkresy s rozměry a řezy profilů, pokud je máte.
- Vzorky nebo přesné názvy barev a materiálů, aby barva na obrazovce seděla s tou, kterou zákazník dostane.
3D model ani CAD soubory mít nemusíte. Pokud existují, ušetří čas. Pokud podklady neexistují a nelze je odvodit z výkresů, jejich tvorbu naceníme zvlášť.
Kam má hotová poptávka jít
Tohle není podklad, ale rozhodnutí, a vyplatí se ho udělat spíš dřív než později. Je potřeba vědět:
- Kdo poptávku zpracuje. Jeden obchodník, tým nebo prodejce podle regionu.
- Co v ní potřebuje vidět, aby mohl rovnou připravit nabídku. Co má poptávka obsahovat, rozebíráme v článku Co má obsahovat kvalitní poptávka na míru.
- Kam má přijít. Konfiguraci lze uložit do treede CRM se specifikací, kontaktem a odkazem na návrh. Napojení na váš vlastní CRM, ERP nebo e-shop posuzujeme samostatně.
Co připravovat nemusíte
Při prvním rozhovoru často zazní „nejdřív si to uklidíme a pak se ozveme“. Tyhle věci ale na začátek nepotřebujete:
- Dokonalý Excel. Ceník v podobě, v jaké s ním pracujete, stačí. Jak se z něj stane konfigurátor, popisuje článek Proč by měl být váš ceník v Excelu 3D konfigurátor.
- 3D modely. Model se postaví z rozměrů, pravidel, fotek a výkresů.
- Celý sortiment najednou. Na start stačí jedna modelová řada a další přibývají.
- Texty na web. Popisy voleb se píší spolu s konfigurátorem.
Kolik to pak trvá
U řešení na existujícím základu je spuštění orientačně do týdne od kompletních podkladů. U nového typu produktu určíme termín po schválení podkladů a zadání.
„Kompletní“ přitom neznamená dokonalé. Znamená, že u každé volby víme, jaké má hodnoty a kolik stojí, a u každého pravidla, co udělá. Jak dlouho trvá je posbírat, záleží hlavně na tom, kolik pravidel je zapsaných a kolik jich ještě musíme vytáhnout z hlavy technika.
Časté dotazy
Musí být ceník v Excelu?
Nemusí. Poslouží i PDF, papír nebo export z výrobního programu. Excel je jen nejčastější a nejrychleji se z něj čtou vzorce.
Co když se ceny často mění?
Způsob aktualizace cen a produktových údajů domluvíme při nasazení, včetně toho, které změny provedete sami. U prvního zadání stačí říct, které části ceníku se mění nejčastěji.
Potřebujeme 3D model produktu?
Ne. Konstrukce se skládá z rozměrů a pravidel, podobně jako cena. Fotky a výkresy slouží k tomu, aby model vypadal jako váš produkt. Pokud nejsou ani ty, jejich tvorbu naceníme zvlášť.
A ta složka Ceníky?
Klidně ji pošlete celou, i s oběma soubory „final“. Který z nich platí, zjistíme spolu při prvním rozhovoru.
Pokud si chcete ověřit, co už máte připravené, projděte si šest otázek kontrolního seznamu. Na konci uvidíte, co doplnit před ukázkou.
