V prospektu verandy stojí: „Únosnost sněhu 1,5 kN/m²“. Zákazník volá z obce pod horami a ptá se, jestli to u něj vydrží. Obchodník otevře prospekt, pak mapu a pak zavolá technikovi.
Číslo v prospektu je v pořádku. Výrobce ví, co jeho konstrukce unese, a napsal to. V pořádku není, že nikdo neumí říct, jestli 1,5 stačí právě na té adrese. Prospekt zná model. Sníh zná místo.
Zatížení sněhem je zatížení, které musí střecha přenést podle toho, kde stavba stojí. Norma ČSN EN 1991-1-3 ho počítá z hodnoty sněhu na zemi pro danou sněhovou oblast, ze sklonu střechy a z okolí. U běžné střechy se sklonem do 30° je to 0,8 násobek hodnoty na zemi, u stěny vyššího domu víc. Pro výrobce z toho plyne jedno: stejný model potřebuje v nížině jiný rozpon než na horách a ceník i konfigurátor musí vědět, kde bude stát.
Co stojí jedno číslo pro celou republiku
Když ceník zná model a rozměr, ale ne místo, sníh se projeví takhle:
- Každá horská zakázka jde přes technika. Obchodník neumí odpovědět a technik počítá totéž, co minulý týden pro vedlejší obec.
- Rezerva pro všechny. Firma navrhne každý kus na hory. V nížině je pak dražší než konkurence a zákazník neví proč.
- Doplatek po podpisu. Cena je z nížiny, zaměření zjistí podhůří a přibude sloupek. Zákazník si zapamatuje, že cena vzrostla.
- Stěna domu. Přístavba u vyššího domu dostane i sníh, který vítr navane ke stěně. V prospektu o tom není ani řádek.
- Krytina. Polykarbonát, sklo a plech snesou sníh různě. Zákazník vybírá podle barvy.
Nikdo tu nedělá chybu. Prospekt popisuje výrobek a sníh je vlastnost pozemku.
Jak se počítá zatížení sněhem na střeše
Norma ČSN EN 1991-1-3 počítá zatížení střechy jako součin čtyř čísel:
- Sníh na zemi (sk). Hodnota pro místo z mapy sněhových oblastí, v kN/m².
- Tvarový součinitel (μ). U střechy se sklonem do 30° je 0,8. Od 30° klesá a při 60° je nula, protože sníh ze strmé střechy sjede. Když sjet nemůže, třeba kvůli sněhové zábraně, zůstává 0,8.
- Součinitel expozice (Ce). Střecha ve větrné poloze 0,8, běžná 1,0, chráněná mezi budovami 1,2.
- Tepelný součinitel (Ct). Zohledňuje teplo, které prochází střechou ze stavby pod ní.
Pro představu: 1 kN/m² je asi 102 kg na metr čtvereční. Prodejci proto často píšou „100 kg/m²“, což je zaokrouhlení.
U stěny vyšší budovy přibývá navátý sníh. Norma ho řeší zvlášť (článek 5.3.6) a u nízké střechy vedle vysoké stěny může být zatížení u stěny několikanásobně vyšší než uprostřed. Týká se to každé pergoly, verandy a přístřešku připevněného k domu.
Česko: osm sněhových oblastí
Mapa v národní příloze ČSN EN 1991-1-3 dělí území na oblasti I až VIII s hodnotami 0,7, 1,0, 1,5, 2,0, 2,5, 3,0 a 4,0 kN/m², v oblasti VIII víc než 4,0 a hodnota se určuje individuálně. Současné vydání normy platí souběžně s novým třetím vydáním do 31. 3. 2028 (tzb-info).
Slovensko: pět oblastí a nadmořská výška
Slovenská národní příloha STN EN 1991-1-3/NA1 z roku 2012 dělí území na pět sněhových oblastí a hodnotu na zemi v každé počítá podle nadmořské výšky. Kdo montuje i na Slovensko, nevystačí si s českou mapou.
Finsko: od 2,0 do 3,5 kN/m²
Hodnoty určuje nařízení finského ministerstva životního prostředí YMa 6/16. Mapa má izolinie 2,0, 2,5, 2,75, 3,0 a 3,5 kN/m², mezi nimi se interpoluje. Zatížení střechy nesmí vyjít pod 0,5 kN/m².
Co sníh mění na výrobku
Rozpon mezi sloupky se zkracuje
U verandy se skleněnou střechou rozhoduje vzdálenost mezi sloupky. Existující základ podporuje u verand tři třídy sněhu: ve vyšší třídě se největší rozpon mezi sloupky zkrátí na 85 %, v nejvyšší na 70 % a krokve nebudou od sebe dál než 500 mm. Stejně široká veranda tak na horách dostane o sloupek víc.
Krytina se vybírá podle sněhu
V našem enginu pro přístřešky pro auto se od třídy sněhu S3 polykarbonát nedá zvolit a krytina se přepne na trapézový plech s upozorněním. Nad 3,0 kN/m² se ukázková cena nezobrazí a rozhoduje statik. Engine je v přípravě a jeho pravidla podrobně popisuje článek Přístřešek pro auto není malá pergola.
Stěna domu zvýší třídu
Přístřešek připevněný k domu zdědí sníh ze střechy domu. Konfigurátor, který zná výšku okapu, může třídu zvýšit sám, místo aby na to přišel statik u objednávky.
Kde pomůže konfigurátor
Konfigurátor nepočítá statiku. Dělá něco jednoduššího a pro prodej důležitějšího: spojí místo s pravidly, která už máte.
- Zákazník zadá místo nebo sněhovou oblast. Z ní konfigurátor vybere třídu z vaší tabulky.
- Třída změní konstrukci. Přibude sloupek, zahustí se krokve, zmizí krytina, která na to nestačí.
- Cena vznikne už s tím. Orientační cena platí pro tu adresu, ne pro průměr.
- Nad hranicí rozhoduje člověk. Kde vaše statika končí, konfigurátor cenu neukáže a poptávku pošle technikovi.
Při implementaci nastavíme třídy a rozpony z vašich statických tabulek. Čísla převezmeme od vás, nevymýšlíme je.
Kdy sněhové třídy v konfigurátoru nepotřebujete
Ne každý výrobce je potřebuje:
- Prodáváte jen v jedné oblasti. Když montujete do 50 km od dílny v nížině, jedna třída je pravda a další by byly jen výběr navíc.
- Každou zakázku stejně počítá statik. U velkých atypických konstrukcí je výpočet součástí nabídky a konfigurátor k němu nemá co přidat.
- Výrobek nemá střechu. Plot ani brána sníh nenesou a jejich pravidla jsou jiná.
Pokud jste se nenašli ani v jednom, pokračujte.
Pětiminutový test: ví váš ceník, kde bude stavba stát?
- Má ceník sloupec pro sněhovou oblast? Když ne, jedna cena platí v nížině i na horách.
- Umí obchodník odpovědět bez technika? Když ne, třídy žijí v hlavě jednoho člověka.
- Ptá se formulář na místo stavby? Bez něj se sníh zjistí až při zaměření.
- Víte, co děláte u stěny domu? Pokud zní odpověď „to se uvidí“, je to položka pro statika.
První krok zabere pět minut: napište si, při jaké hodnotě sněhu se mění váš sloupek, krokev a krytina. Ta tři čísla jsou celé pravidlo.
Kde zatížení sněhem rozhoduje
- Verandy a zimní zahrady: rozpon mezi sloupky, rozteč krokví, sklo nebo polykarbonát.
- Terasové střechy a pergoly: sklon, krytina a u lamel to, co výrobce předepisuje na zimu.
- Přístřešky pro auto: šířka bez sloupku uprostřed, stěna domu, fotovoltaika na střeše.
- Zahradní domky a sauny: krokve, přesah střechy a sněhová zábrana, která mění výpočet.
Celý seznam 305 produktových typů je v katalogu konfigurátorů. Verandu a terasovou střechu srovnává článek Zastřešení terasy není jeden produkt.
Časté otázky
Kolik kg je 1 kN/m²?
Přibližně 102 kg na metr čtvereční. Kolik je to centimetrů sněhu, záleží na hustotě: mokrý sníh váží několikrát víc než čerstvý prašan.
Jak zjistím sněhovou oblast?
Z mapy v národní příloze ČSN EN 1991-1-3. Oblast ukazuje i řada veřejných mapových aplikací. O návrhu konstrukce rozhoduje statik.
Platí od roku 2025 nová norma?
Evropa vydala druhou generaci EN 1991-1-3 v roce 2025, se změnami u navátého sněhu. Národní vydání se zavádějí postupně a stará platí souběžně, v Česku do 31. 3. 2028. Ve Finsku se nové vydání zatím nepoužívá.
Co s tím teď
A řádek „Únosnost sněhu 1,5 kN/m²“? Klidně ho v prospektu nechte. Jen ho spojte s mapou, ať z něj je odpověď pro konkrétní adresu.
Pokud už máte statické tabulky rozponů, podívejte se, kolik konfigurátor s treede CRM stojí.
